Kříženeckého nám. 5/322

Filmové ateliéry A-B, ateliéry Prag-Film (Ufi), Filmové studio Barrandov a Barrandov Studio.

Miloš Havel byl bratrem Ing. Havla a byl majoritním akcionářem a předsedou filmových továren A-B a majitelem produkční firmy Lucernafilm. Společnost A-B natáčela filmy v pavilonu vinohradského pivovaru. Tento ateliér však přestával dostačovat pro natáčení zvukového filmu a navíc činitelé pražských hasičů byli proti natáčení v tomto ateliéru. Společnost se mezitím rozhodla pro stavbu nových ateliérů. Byly zvažovány různé lokality (např. Pankrác), ale nakonec bylo rozhodnuto stavět na Barrandově. V letech 1931-1933 tak byly na vrcholu barrandovského kopce postaveny moderní filmové ateliéry společnosti A-B. Výstavba začala na jaře v roce 1931 stavbou transformační stanice. Slavnostní výkop základů atelierové budovy A-B byl proveden 23.11.1931. Atelierová budova A-B má železobetonovou konstrukci, výplňové zdivo mezi pilíři je z cihel a lindbetonových tvárnic. Budova má dva ateliery o velikosti 20mx30m. Oba natáčecí prostory bylo možné spojit v jeden velký atelier. První natáčecí den byl 25.1.1933. Náklady v předválečných cenách dosáhly 16,7 milionů korun. V roce 1937 se ředitelství společnosti A-B rozhodlo přestavět nevyhovující dílny v další filmový ateliér s pořadovým číslem 3. Budova byla přestavěna podle plánů pracovníka barandovské projekční kanceláře, stavitele Otakara Nováčka. Vznikl ateliér o rozměrech 16mx25m a o výšce 9m. Později v roce 1943 byl ateliér 3 spojen do architektonického celku s ateliérem č. 4. V říjnu 2001 byla na ateliéru č.3 odhalena freska, kterou provedli malíři pozadí Stanislav Sůva a Milan Jaroš. Po 15.3.1939 za protektorátu začala složitá jednání Miloše Havla s Němci a protektorátní vládou o prodeji akcií ateliérů A-B. O akcie ateliérů A-B měli Němci velký zájem a Miloši Havlovi nezbylo nic jiného než akcie ateliérů A-B prodat. I když si Němci mohli dovolit cokoliv a Miloše Havla o akcie ateliérů připravit bylo s Milošem Havlem dlouze jednáno. Byla to vysoká hra Miloše Havla, která díky jeho stykům dopadla tak, že za akcie ateliérů od Němců a od protektorátní vlády dostal celkem tolik, že rozhodně neprodělal. Miloš Havel navíc mohl pod hlavičkou Lucernafilmu nadále natáčet české filmy, ale již v ateliérech německých vlastníků. Za války zcela uhasl soukromý stavební ruch, ale nový německý vlastník ateliérů s názvem Prag-Film (Ufi) se rozhodl vybudovat na Barrandově nový velký ateliér se třemi dvoranami velkoryse projektovaný architektem Janem Novákem. Bohužel do projektu monumentální budovy od počátku velmi necitlivě zasáhl německý architekt Josef Lorenc. S výkopovými pracemi a betonováním masivních základových desek se započalo už v únoru 1941. Na pozemcích při slivenecké spojce tak započaly stavební práce v měřítku za války skutečně neobvyklém. K zprovoznění všech tří dvoran došlo na konci roku 1944 a počátkem roku 1945. Dva krajní ateliéry č.5 a č.7 měří 30mx40m a prostřední největší ateliér č.6, zaujímá plochu 50mx40m o manipulační výšce 13m. Všechny tři ateliéry se daly a dodnes dají propojit. Vznikne tak jeden obrovský ateliér v němž lze postavit dekoraci až o délce 110m. Tím zde byl postaven filmový velkopodnik, vybavený nejmodernějším zařízením, který po válce výrazně ovlivnil filmové podnikání, ale i život na Barrandově. Zestátněné ateliéry se celkem úspěšně přenesly přes období 1948-1989 a přežily i porevoluční období. V současné době firma Barrandov Studio prosperuje. Byl postaven nový zvukotěsný ateliér (ATB MAX), který se stal největším filmovým ateliérem v Evropě. Rozebiratelné zvukotěsné stěny umožňují rozdělit vnitřní prostor ateliéru o délce 98,2m na tři samostatné ateliéry (ateliéry 8, 9 a 10) či jejich kombinace. Výška ateliéru je až 13,75m. Stavba komplexu o velikosti čtyři tisíce metrů čtverečních byla dokončena koncem roku 2006. Navíc z areálu na Barrandově vysílají dvě komerční televize.

-

Filmové ateliéry A-B -Max Urban,Vilém Rittershain -interiery (1931-1933), Ateliéry 1,2.

Budova transformační stanice A-B -Max Urban (1931).
Ateliéry 3,4.

Ateliéry Prag-Film -Jan Novák, Josef Lorenc (1941-1945), Ateliéry 5,6,7.

-

Foto č.3-Max Urban-Ing. Václav Havel-Mé vzpomínky, foto č.11-Pavel Jiras-Barrandov I-Gallery, foto č.14 - Pavel Jiras-Barrandov III-Beta