Barrandov 1928

Na začátku všeho byla v roce 1924 cesta Ing. Václava Havla (1897-1979) (otce bývalého prezidenta ČR Václava Havla) do USA. Navštívil tam mnoho měst a nejvíce obdivoval zahradní města v okolí San Franciska. V San Francisku ho však nezaujaly jen zahradní města, ale i tehdy nová restaurace Cliff House umístěná na skalní ostroh vybíhající do Tichého oceánu. Ing. Havel jako mladý stavební inženýr plný informací a dojmů z pobytu v USA přišel v létě roku 1925 do lokality na Habrové a ta ho plně získala pro své plány. Od té doby pracoval na tom, aby pozemky na Habrové získal. Byly to zatím jen skály, lomy a jedna úvozová cesta od hlubočepské silnice, ale bylo to velmi romantické místo. Po překonání mnoha problémů se 4.2.1927 stal Ing. Havel majitelem Habrové. Po složitém jednání s obcí pražskou se  zavázal, že zde na vlastní náklad zřídí komunikace, kanalizaci a vodovod. Když dospěl až sem byl si vědom, že pod jménem Habrová toto místo nikdo nezná, ale každý v Praze ví kde je Barrandovská skála a pamětní deska Barrande, která zde byla v roce 1884 umístěna na poctu Joachima Barranda (1799-1883). Tak bylo rozhodnuto, že název zahradního města bude Barrandov.

 

Důležité datum pro nové zahradní město bylo datum 24.2.1928, kdy Ing. Havel sezval nejužší kruh svých spolupracovníků a přátel k účasti při příležitosti zahájení stavebních prací na Barrandově. Bylo to nad lomem "Voňavka", v místech kde dnes odbočuje z barrandovské silnice cesta k Terasám Barrandov. Na skále byla umístěna deska s výše uvedeným datem a znakem Barrandova trilobitem. V těchto místech začala firma Ing.Brázdil a Dr.Ješ v lámání skal pro první serpentinu, Ing.Havlem nazvanou velká točka . Urbanistický plán celého území vypracoval architekt Max Urban.

 

Dalším cílem Ing. Havla bylo, aby na Barrandově vytvořil přitažlivé společenské středisko. Místo pro něj měl již dávno vyhlédnuto. Připomínalo mu skalní ostroh s výše jmenovanou restaurací Cliff House. Návrh restaurace vypracoval  Max Urban. Úkolem bylo umístit do komplexu 3000 osob. Ing. Havel však počítal s tím, že takové návštěvy nebudou každý den a bylo by nepříjemné pro hosty být obklopen tisíci prázdnými židlemi a pro obsluhu by bylo problematické udržovat v provozu celý rozsáhlý podnik. Navíc zde bylo důležité, aby každý host měl výhled do dálky. Okolí restaurace bylo potřeba vhodně vyřešit půdorysně i výškově. A tak vznikl návrh zahradních teras, které navazují na terasovitou budovu restaurace. Firma Ing.Brázdil a Dr. Ješ si pospíšila a po půl roce stavby 27.9.1929 byly Terasy Barrandov zpřístupněny na dva dny na zkoušku. Dne 4.10.1929  bylo oficiální zahájení Teras Barrandov zpočátku pro zvané později i pro širší veřejnost. Co se týká projektu zahradního města bylo k dispozici v první etapě 21 pozemků nad Barrandovskou skálou a 17 pozemků Pod Habrovou. Zájem o pozemky první etapy dovolil, aby se pokračovalo se stavbou silnice a sítí a v roce 1930 již byly v plném proudu práce na vyhlídkové silnici Lumiérů (dříve Na Habrové).

 

Co se týče vlastních staveb na Barrandově navrhovali je například architekti Vladimír Grégr, Max Urban, Jaroslav Fragner, Rudolf Stockar, František Albert Libra, Rudolf Bettelheim, Otto Glas, Karel Caivas-Vladimír Weiss, Alois Houba, Vojtěch Krch, Václav Girsa a další. Nejvýznamnějšími architekty z výše jmenovaných byli Max Urban a Vladimír Grégr. Max Urban navrhl Terasy Barrandov a později postavené Filmové ateliéry A-B, transformační stanici A-B a výstavní vilu č.2. Vladimír Grégr, který zpočátku pracoval u Ing. Havla jako architektonický poradce (v tomto období navrhl např. garáže v 1 serpentině), se poté osamostatnil a navrhl na Barrandově 8 vil včetně výstavní vily č.1, byl také duší Sportovního sdružení pod Barrandovem (1930-1934), kde nechal vybudovat množství hřišť, plovárnu a na Vltavu nechal umístit dvě lodě jako společenské místnosti, restauraci, klubovnu, loděnici a šatny.Mimo jiné zde byla např. i půjčovna motorek Harley - Davidson. Sportovní sdružení pod Barrandovem však bylo po čtyřech letech zrušeno, protože se začal budovat násep pro novou dálkovou komunikaci dnes Strakonickou silnici. Dále Vladimír Grégr navrhl restauraci Trilobit bar a úpravy Teras Barrandov a projektoval i stavby mimo území Barrandova. Dalším zajímavým projektem byl plán na výstavbu kolonie s typovými funkcionalistickými domy od architekta Jaroslava Fragnera (spolupráce Jaromír Krejcar) v ulici Pod Habrovou. Tato akce však nebyla realizována a území bylo zastavěno domy dle návrhu jiných architektů. Pozůstatkem plánu však je, že většina tamních staveb má rovnou střechu. Dle pozměněného původního projektu Jaroslava Fragnera byla realizována jedna vila v ulici Barrandovská (dříve Na Barrandově).

 

Opuštěný lom pod Terasami v blízkosti tehdejší zbraslavské silnice byl Ing. Havlovi trnem v oku. A proto se rozhodl dát pozemek k dispozici tomu, kdo tam vybuduje moderní bazén. S touto myšlenkou také nakontaktoval Český plavecký klub. Po krátkých úvahách se ČPK rozhodl bazén postavit. Návrh stadionu o rozměrech 50mx18m vypracoval Ing. Václav Kolátor. Bazén sloužil v dopoledních hodinách a po poledni jako veřejné koupaliště a odpoledne když už byl ve stínu se zde konaly plavecké závody a zápasy ve vodním pólu. Stadion se honosil titulem prvního regulérního závodního padesátimetrového bazénu v Československu a byl otevřen 16.8.1930.

 

Další důležitou osobou pro rozvoj Barrandova byl Miloš Havel (1899-1968) bratr Ing. Havla. Společnost A-B v které byl Miloš Havel majoritním akcionářem natáčela filmy v pavilonu vinohradského pivovaru. Tento ateliér však přestával dostačovat, protože zvukový film vyžadoval nákladná zařízení a složitější výrobní postup. Navíc činitelé pražských hasičů povolili používání ateliéru do konce roku 1932. Firmě A-B se podařilo nařízení ještě několikrát oddálit, ale 18.3.1933 se brána pavilonu vinohradského pivovaru uzavřela definitivně. Společnost A-B se mezi tím rozhodla pro stavbu nových ateliérů. Byly zamýšleny různé lokality (např. Pankrác) a tehdy přišel Miloš Havel s myšlenkou, nebylo-li by na Barrandově a v okolí možné najít vhodné pozemky pro výstavbu ateliérů a dostatek místa a nerušený obzor pro stavbu exteriérů. Po schválení správní radou A-B bylo rozhodnuto pro stavbu ateliérů na barrandovských pozemcích. Společnost A-B zakoupila od Ing. Havla 31.12.1931  19.518m2 stavebních pozemků a od sousedů dalších 34.274m2. Návrhem filmových ateliérů byl pověřen opět Max Urban. V letech 1931-1933 tak byly na vrcholu barrandovského kopce postaveny moderní filmové ateliéry. První natáčecí den byl 25.1.1933.

 

V období hospodářské krize však nastal pokles zájmu o parcely. Proto Ing. Havel pokládal za nutné provést vhodnou propagaci bydlení na Barrandově. Firma Ing.Brázdil a Dr.Ješ postavila dvě výstavní vily na exponovaných místech. Vila č.1 je v Barrandovské 46/180 a navrhl jí Vladimír Grégr, vila č.2 je v ulici Lumiérů 41/181 naproti vyústění Barrandovské ulice a navrhl jí Max Urban. Přestože podnikání Ing. Havla bylo následkem krize potlačeno, panoval tehdy v zahradní čtvrti čilý ruch a život. Přispěly k tomu filmové ateliéry A-B, ale i nový Trilobit bar navržený Vladimírem Grégrem v jižní části Teras Barrandov. Situace před válkou vrcholící Mnichovem však probudila zájem o parcely a o stavby vil. Brzy byly prodány parcely nabízené k prodeji a mimo jiné došlo i k prodeji obou výstavních vil. Proto došlo na parcelaci pozemků třetí etapy v jižní části čtvrti (Filmařská ulice).

 

Po 15.3.1939 za protektorátu se objevil zvýšený zájem o ateliéry A-B. Po dlouhém a složitém  jednání musel Miloš Havel prodat akcie ateliérů A-B Němcům. Ateliéry později nesly název Prag-Film a spadaly pod německý státní koncern Ufi - (Ufa-Film). I Ing. Havel byl donucen prodat pod cenou pozemky novým německým majitelům ateliérů. I přes to, že ve válečných letech byly stavební práce zakázány německý Prag-Film (Ufi) vybudoval v letech (1941-1945) nový velký ateliér se třemi dvoranami. Za války podniky Terasy Barrandov i Lucerna živořily a přišly o velký zdroj příjmů a je nutno podotknout, že v dubnu 1940 činil dluh bratrů Havlových 31,6 milionu korun. Na Barrandově se i přesto provedly úpravy silnic, cest a chodníků.

 

Po válce došlo k znárodnění filmových ateliérů. Vznikl Státní film, který převzal po německých vlastnících ateliéry na Barrandově. Terasy po válce znovu ožily, ale v roce 1948 byly znárodněny. Od roku 1948 do roku 1989 se postupně rozšiřovaly filmové ateliéry, Terasy Barrandov se staly luxusním podnikem pro cizince, plavecký stadion byl v roce 1955 uzavřen poté co se nad ním uvolnila část skalního masívu i Trilobit bar byl v roce 1982 uzavřen a zahradní čtvrť se rozrůstala stavbami různé estetické hodnoty. Počátkem devadesátých let byl komplex Teras Barrandov spolu s dalšími nemovitostmi v restituci vrácen Ivanu a Václavu Havlovým. V roce 1993 byly Terasy Barrandov uzavřeny. Po převodech v rámci rodiny Havlů vlastnila komplex Teras Barrandov druhá manželka Václava Havla Dagmar Havlová, ale po té co se jí nepodařilo najít investora Terasy Barrandov prodala. V majetku rodiny Havlů tak na Barrandově zbylo několik lesních a skalních pozemků (např. velký pozemek sahající od Barrandovské skály až pod Terasy Barrandov) a pozemek s plaveckým stadionem.  Nutno ještě podotknout, že v roce 1988 byl areál s budovou restaurace a bazénem se skokanskou věží prohlášen nemovitou kulturní památkou a v roce 1993 pražské zastupitelstvo vyhlásilo lokalitu za památkovou zónu.

 

Celé zahradní město Barrandov se dnes rozprostírá podél sedmi ulic a jednoho  náměstí. Jedná se o ulice Barrandovská, Skalní, Lumiérů, Filmařská, Pod ateliéry, Pod Habrovou, Kříženeckého náměstí a nejnověji o ulici na Na Habrové. V sousedství, pouze přes lesík od Barrandov studia se nachází ulice Devonská, kde byly postaveny kvalitní novostavby bytových domů, které jsou pro Barrandov přínosem. V současnosti zde probíhá výstavba dvou bytových domů na jejichž návrhu se podílela Prof.Ing.arch. Eva Jiřičná,CBE.

 

V současnosti je připravena rekonstrukce Teras Barrandov a dostavba hotelů podle návrhů architektonické kanceláře Kuba & Pilař architekti. Kdy však nový majitel začne s rekonstrukcí a dostavbou je velkou otázkou.

 

 

Pavel Nejedlý, autor

 

B A R R A N D O V

 

 

Internetová stránka www.barrandov1928.cz je archivována Národní knihovnou ČR .

-

Internetová stránka www.barrandov1928.cz je registrována u Národního památkového ústavu v rubrice tématicky související weby.

-

Fotografie na www.barrandov1928.cz jsou foceny od roku 2000 do součastnosti.

-

Publikování nebo šíření obsahu stránek je bez souhlasu majitele internetových stránek zakázáno.

-

Podnikl jsem všechny kroky, abych zjistil majitele autorských práv použitých fotografií. Za neúmyslné vynechání se dopředu omlouvám. Rád doplním chybějící údaje.