Barrandovská 17/444

Vladimír Grégr (1939-1941) - vila filmového magnáta Miloše Havla (ateliéry A-B, produkční firma Lucernafilm)

zahradní domek-filmový architekt Vilém Rittershain

 

Původně měl o parcelu zájem automobilový závodník a bankéř Čeněk Junek.Ten však zahynul 15.7.1928 při Velké ceně Německa ve voze Bugatti. Do té doby bydlel s Eliškou Junkovou v paláci Lucerna. Aby podpořil svého bratra Ing.Václava Havla koupil pozemek za plnou cenu jeho bratr Miloš Havel. Ten nechal podle návrhu filmového architekta Viléma Rittershaina postavit na skále nad lomem dřevěný srub a upravena byla i zahrada. Miloš Havel příležitostně ve srubu i přespával. Až později za protektorátu když po dlouhých a složitých jednáních musel prodat akcie filmových ateliérů A-B Němcům a dostal vyplaceno od Němců a protektorátní vlády značnou sumu peněz investoval peníze do výstavby vily. Na barrandovské skále nechal vybudovat reprezentační luxusní vilu podle návrhu architekta Vladimíra Grégra. Ten byl však Němci za ilegální činnost 19.3.1940 zatčen a 22.2.1943 popraven a proto vilu dokončil Ing. Karel Škvor (Grégrův spolupracovník, později filmový architekt). Stylem se vila řadí mezi takzvané americké haciendy. Vila byla často používána pro velkolepé večírky, kterých se mimo jiné účastnily herci, herečky a režiséři z nedalekých studií A-B, ale i Němci. Po válce Miloš Havel svůj byt ve vile omezil na garsonieru v prvním patře a jinak celou vilu i se zahradou pronajal izraelskému vyslanci Ehud Avrielovi, s nímž se tam i spřátelil. Tento mu zanedlouho nabídl smlouvu na tři roky, aby zorganizoval v Izraeli vybudování filmových ateliérů. Žádost, aby mohl realizovat výše uvedené však byla bez udání důvodu zamítnuta. Zanedlouho poté v roce 1949 se Miloš Havel  pokusil přejít hranice, ale po neúspěšném přechodu hranic byl odsouzen k dvěma rokům vězení, pokutě a byl mu zabaven veškerý majetek. V roce 1952 se Miloši Havlovi podařilo opustit republiku a později usadit se v Mnichově. I přes peníze, které si pravděpodobně převedl z Československa a i přes vyhraný spor a vyplacené odstupné, které se týkalo německého státního filmového koncernu Ufi postupně díky svým "přátelům" v soukromí a v podnikání přijde o peníze. Miloš Havel v Mnichově nejprve natočí tři filmy, které však byly neúspěšné a poté podniká mimo jiné v pohostinství například v restauraci Goldene Stadt kde byla zpochybněna jeho pozice společníka a později v restauraci Zur Stadt Prag, která zkrachovala. Miloš Havel se dostal na úplné dno. Na svůj poslední obchod květinářský krám si půjčí v bance. Po pár měsících však Miloš Havel 23.2.1968 umírá. Co se týče jeho rezidence ta sloužila jako velvyslanectví Argentiny. Po roce 1989 byla vila (stejně jako Terasy Barrandov a další nemovitosti) navrácena bratrům Havlovým. Po majetkových převodech v rodině se vila dostala do majetku Václava Havla a ten ji v roce 1993 prodal významnému českému podnikateli, který objekt příkladně zrekonstruoval a vybudoval zde sídlo "Bussines Klub Villa Barrandov". Později se Václav Havel nechal slyšet, že se jedná o pěknou vilu a byla chyba, že si ji nenechali.