Main

Vila STIASSNI

Vila manželů Alfréda a Hermine Stiassnych. Rodina Alfréda Stiassného patřila mezi významné židovské textilní průmyslníky a Hermine rozená Weinmannová pocházela z rodiny židovských severočeských uhlobaronů.

Vila je také známa jako vládní vila, bydlel zde například Edvard Beneš, Fidel Castro nebo Nikita Chruščov.

Hroznová 14/967, Brno 1-Pisárky

Ernst Wiesner

1927-1929

MORÁKOVA vila

FUCHSOVA vila

Vlastní vila architekta Bohuslava Fuchse.

Hvězdárenská 2/860, Brno 2-Žabovřesky

Bohuslav Fuchs

1927-1928

VÝSTAVNÍ vila

Výstavní vila č.1, kterou nechal postavit Ing. Havel jako vzor komfortního bydlení na Barrandově.

Barrandovská 46/180, Praha 5-Hlubočepy (Barrandov)

Vladimír Grégr

1931-1932

Vila SCHMELOWSKÝ

Vila německého kožního lékaře Dr.Friedricha Schmelowského.

Opletalova 29/3102, Jablonec nad Nisou

Heinrich Lauterbach

1932-1933

Vila E.LISKY

Vila notáře JUDr. Eduarda Lisky a jeho ženy Emílie.

Čedičová 8/1406, Ostrava-Slezská Ostrava

Lubomír Šlapeta

1935-1936

Vila J.VOLMANA

Vila Josefa Volmana majitele továrny na výrobu obráběcích strojů.

Stankovského 1200, Čelákovice

Karel Janů, Jiří Štursa

1938-1939

Foto 3 a 4-Zdeněk Lukeš

PALIČKOVA vila

Vila stavebního inženýra Jiřího Paličky a jeho manželky textilní výtvarnice a krajkářky

Emilie Paličkové-Mildeové.

Na Babě 9/1779, Praha 6-Dejvice (osada Baba)

Mart Stam

1931-1932

Foto č.1-Slavné vily-Foibos

Vila M.HAJNA

Vila Dr.Ing. Miroslava Hajna leteckého konstruktéra a spolumajitele továrny na letadla Avia.

Na Vysočanských vinicích 31/404, Praha 9-Vysočany

Ladislav Žák

1932-1933

HÁSKOVA vila

Vila exportéra bižuterie Jaroslava Háska a jeho manželky.

Průběžná 10/449, Jablonec nad Nisou

Heinrich Lauterbach

1931

MÜLLEROVA vila

Vila stavebního podnikatele Dr. Ing. Františka Müllera spolumajitele firmy Kapsa-Müller a

jeho ženy Milady.

Nad Hradním vodojemem 14/642, Praha 6-Střešovice

Adolf Loos-Karel Lhota

1928-1930

Vila TUGENDHAT

Vila Grety Tugendhat (rozené Löw-Beerové) a Fritze Tugendhata, kteří pocházeli z německých židovských rodin průmyslníků a obchodníků v oblasti textilu. Vila je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Černopolní 45/237, Brno 4-Černá Pole

Ludwig Mies van der Rohe

1928-1930

Plán 3

Plán 3 - Vojtěch Švarc

Plán 4

Plán 4 - Kartografie Praha 1975

Lumiérů 33/497 - 39/500

Jan Línek, Vlado Milunič (1970-1977)

Zakázka byla 50 bytových jednotek pro Filmové studio Barrandov.

Postaveny byly čtyři bytové domy.

Původní fasáda barvy terakota.

Jednalo se o první realizaci dvojice architektů Línek a Milunič.

Foto č.3-Ing.arch.Vlado Milunič-foto modelu

Filmařská 6/507,8/491

Jindřich Goetz (1975) vzorem stavby byla vila v Kalifornii.

Stavebník Filmařská 8/491-kameraman Rudolf Stahl ml.

Skalní 15/1194

Ing.Košťál, Studio AM s.r.o.-projekt (2009-2010), realizace (2010-2011)

Světelný designer Jan Vacek

Foto č.3 - foto č.7 - Studio AM

Pod Habrovou 2/570

František Vágner (1940)

Barrandovská 58/346

V současnosti prochází vila rekonstrukcí, která zcela změnila její původní vzhled.

Foto č.1-P.Jiras-Barrandov II-Gallery

Lumiérů 47/469

Quadra project, s.r.o.

Pod Habrovou 3/445

Jiří a Vlasta Štursovi (1939 - 1940) - vila Havlovic

1) První návrh

2) Realizovaný návrh

3) Fotografie realizovaného návrhu

Rozhodnutí o odstranění stavby 7.10.1992 - obvodní úřad P-5

Kolonie "Pod Habrovou"

Série návrhů pro výstavbu zahradní čtvrti Barrandov v ulici "Pod Habrovou", Jaroslav Fragner (spolupráce Jaromír Krejcar), 1928-1932.

-

Ing. Havel navštívil v roce 1927 spolu s Ing. arch. Jaroslavem Fragnerem stavební výstavu na vrchu Weissenhof ve Stuttgartu a na základě toho co na výstavě viděl chtěl mít na Barrandově kolonii domů ve funkcionalistickém stylu. Proto požádal Ing. arch. Jaroslava Fragnera aby spolu s Ing.  arch. Jaromírem Krejcarem takovou kolonii navrhli. V letech 1928-1932 tak byly navrženy plány funkcionalistické osady v ulici Pod Habrovou. Plány však nebyly realizovány, protože stavebníci měli svá osobitá přání a nebo měli již svého architekta nebo stavitele. Z plánů se tak nakonec realizovalo to, že většina tamních vil má rovné střechy a byla realizována jedna varianta typové vily v Barrandovské 22/268 (další informace viz. Barrandovská 22/268).

-

Kniha - Náčrty a plány, Jaroslav Fragner.

Ostatní fotografie

Foto č.11-Jan Peštál-katalog Barrandov, foto č.12-Jan Peštál-katalog Barrandov, foto č.13-Pestrý týden, foto č.14-P.Jiras-Barrandov I-Gallery, foto č.15-foto-č.18-Jan Peštál-katalog Barrandov, foto č.19-Uměleckoprůmyslové muzeum Praha, foto č.21-Jan Peštál-katalog Barrandov, foto č.35-Bruno Barrande, foto č.37- Josef Kubišta, foto č.38-Josef Kubišta, foto č.39-Ing.V.Krátký-Fojtík,Linert,Prošek-Historie mhd v Praze-DP a.s., foto č.40-Jan Peštál- katalog Barrandov, foto č.41-ČT, foto č.42-ČT, foto č.43-Bruno Barrande, foto č.44-Česká geologická služba, foto č.58-Bruno Barrande, foto č.59-Jaroslav Kovář, sbírka Jan Arazim

Pamětní deska

Pamětní deska, která byla umístěna 24.2.1928 na skálu při příležitosti zahájení stavebních prací na Barrandově.

Barrandovské skály

Foto č.1 - Václav Víšek

Foto č.7 - Joachim Barrande (1799-1883)

Pohledy na Barrandov

Foto č.1-foto č.4-Česká geologická služba, foto č.9-Aerodata, foto č.10-Ing.arch.Jan Línek,

foto č.11-Aerodata, foto č.12-Vojtěch Švarc, foto č.13-Česká geologická služba

Pod Habrovou 18/389

Otto Glas (1937-1938)

Vila prošla rekonstrukcí a modernizací, ztratila však některé důležité prvky - okenice, dřevěná zábradlí na balkonech, vápencovou podezdívku a dřevěné nahoře zaoblené vstupní dveře.

Pod Habrovou 16/350

Karel Caivas - Vladimír Weiss (1934-1935) - Vila prof. Antonína Stránského.

Zajímavým prvkem na vile jsou okna přes roh s rohem s černého opaxitu.

Dům prošel povedenou rekonstrukcí a modernizací.

Foto č.6-Foto č.10 - Stav před rekonstrukcí

-

U vily na chodníku je nainstalován kříž, který má připomenout tragickou událost, která se zde odehrála 8.května 1945. Oddíly SS zde byli postříleni členové skupiny revolučních bojovníků, kteří však na oddíly SS nevystřelili jedinou ránu. Němci si také na barrandovských svazích zřídili kulometná a pozorovací stanoviště, ale omezili svou činnost na ostřelování hlubočepského údolí. 9.května 1945 se pak před osvobozeneckými vojsky dali na ústup směrem ke Zbraslavi.

Pod Habrovou 15/184

Rudolf Bettelheim (1932-1933) - vila manželů Beckových

Pod Habrovou 12/159

Alois Houba (1929 - 1930)

Foto č.4, foto č.5-Jan Peštál-katalog Barrandov

Pod Habrovou 14/153

Alois Houba (1929)-manželé Nušlovi, první vila na Barrandově

Foto č.3 - foto č.5-Jan Peštál-katalog Barrandov

Pod Habrovou 11/371

Otto a Karel  Kohnové (1936-1937)

Sourozenci Otto a Karel Kohnové projektovali ve 20. a 30. letech řadu vilových objektů, činžovních domů i administrativních paláců. Těsně před válkou emigrovali do Ekvádoru, kde se jako architekt uplatnil zejména Karl Kohn (zemřel Quitu v roce 1979), zatímco starší bratr Otto se usadil v New Yorku, kde se věnoval návrhům nábytku. Zde zemřel v roce 1965. Barrandovská vila postavená ve funkcionalistickém stylu je zajímavá terasou s točitým schodištěm a spojením vily a garáže. Vila prošla citlivou rekonstrukcí.

-

Na garáži je mramorová pamětní deska na událost, která se odehrála u vily Pod Habrovou 16/350 kde 8.května 1945 oddíly SS postříleli skupinku revolučních bojovníků, kteří však na oddíly SS nevystřelili jedinou ránu. Na desce je i jméno Jana Tlapáka (komorníka Miloše Havla), který však byl zastřelen na jiném místě a to u garáží v první serpentině.

Pod Habrovou 8/490

Vila scénáristy Jaroslava Dietla.

Foto č.2-xreal

Pod Habrovou 5/175

Pod Habrovou 10/182

Plány podepsali stavitelé Václav Hlaváček a Václav Müller (1931).

Václav Hlaváček a Václav Müller postavili mimo jiné i tři domy v osadě Baba.

Kříženeckého nám. 5/322

Filmové ateliéry A-B, ateliéry Prag-Film (Ufi), Filmové studio Barrandov a Barrandov Studio.

Miloš Havel byl bratrem Ing. Havla a byl majoritním akcionářem a předsedou filmových továren A-B a majitelem produkční firmy Lucernafilm. Společnost A-B natáčela filmy v pavilonu vinohradského pivovaru. Tento ateliér však přestával dostačovat pro natáčení zvukového filmu a navíc činitelé pražských hasičů byli proti natáčení v tomto ateliéru. Společnost se mezitím rozhodla pro stavbu nových ateliérů. Byly zvažovány různé lokality (např. Pankrác), ale nakonec bylo rozhodnuto stavět na Barrandově. V letech 1931-1933 tak byly na vrcholu barrandovského kopce postaveny moderní filmové ateliéry společnosti A-B. Výstavba začala na jaře v roce 1931 stavbou transformační stanice. Slavnostní výkop základů atelierové budovy A-B byl proveden 23.11.1931. Atelierová budova A-B má železobetonovou konstrukci, výplňové zdivo mezi pilíři je z cihel a lindbetonových tvárnic. Budova má dva ateliery o velikosti 20mx30m. Oba natáčecí prostory bylo možné spojit v jeden velký atelier. První natáčecí den byl 25.1.1933. Náklady v předválečných cenách dosáhly 16,7 milionů korun. V roce 1937 se ředitelství společnosti A-B rozhodlo přestavět nevyhovující dílny v další filmový ateliér s pořadovým číslem 3. Budova byla přestavěna podle plánů pracovníka barandovské projekční kanceláře, stavitele Otakara Nováčka. Vznikl ateliér o rozměrech 16mx25m a o výšce 9m. Později v roce 1943 byl ateliér 3 spojen do architektonického celku s ateliérem č. 4. V říjnu 2001 byla na ateliéru č.3 odhalena freska, kterou provedli malíři pozadí Stanislav Sůva a Milan Jaroš. Po 15.3.1939 za protektorátu začala složitá jednání Miloše Havla s Němci a protektorátní vládou o prodeji akcií ateliérů A-B. O akcie ateliérů A-B měli Němci velký zájem a Miloši Havlovi nezbylo nic jiného než akcie ateliérů A-B prodat. I když si Němci mohli dovolit cokoliv a Miloše Havla o akcie ateliérů připravit bylo s Milošem Havlem dlouze jednáno. Byla to vysoká hra Miloše Havla, která díky jeho stykům dopadla tak, že za akcie ateliérů od Němců a od protektorátní vlády dostal celkem tolik, že rozhodně neprodělal. Miloš Havel navíc mohl pod hlavičkou Lucernafilmu nadále natáčet české filmy, ale již v ateliérech německých vlastníků. Za války zcela uhasl soukromý stavební ruch, ale nový německý vlastník ateliérů s názvem Prag-Film (Ufi) se rozhodl vybudovat na Barrandově nový velký ateliér se třemi dvoranami velkoryse projektovaný architektem Janem Novákem. Bohužel do projektu monumentální budovy od počátku velmi necitlivě zasáhl německý architekt Josef Lorenc. S výkopovými pracemi a betonováním masivních základových desek se započalo už v únoru 1941. Na pozemcích při slivenecké spojce tak započaly stavební práce v měřítku za války skutečně neobvyklém. K zprovoznění všech tří dvoran došlo na konci roku 1944 a počátkem roku 1945. Dva krajní ateliéry č.5 a č.7 měří 30mx40m a prostřední největší ateliér č.6, zaujímá plochu 50mx40m o manipulační výšce 13m. Všechny tři ateliéry se daly a dodnes dají propojit. Vznikne tak jeden obrovský ateliér v němž lze postavit dekoraci až o délce 110m. Tím zde byl postaven filmový velkopodnik, vybavený nejmodernějším zařízením, který po válce výrazně ovlivnil filmové podnikání, ale i život na Barrandově. Zestátněné ateliéry se celkem úspěšně přenesly přes období 1948-1989 a přežily i porevoluční období. V současné době firma Barrandov Studio prosperuje. Byl postaven nový zvukotěsný ateliér (ATB MAX), který se stal největším filmovým ateliérem v Evropě. Rozebiratelné zvukotěsné stěny umožňují rozdělit vnitřní prostor ateliéru o délce 98,2m na tři samostatné ateliéry (ateliéry 8, 9 a 10) či jejich kombinace. Výška ateliéru je až 13,75m. Stavba komplexu o velikosti čtyři tisíce metrů čtverečních byla dokončena koncem roku 2006. Navíc z areálu na Barrandově vysílají dvě komerční televize.

-

Filmové ateliéry A-B -Max Urban,Vilém Rittershain -interiery (1931-1933), Ateliéry 1,2.

Budova transformační stanice A-B -Max Urban (1931).
Ateliéry 3,4.

Ateliéry Prag-Film -Jan Novák, Josef Lorenc (1941-1945), Ateliéry 5,6,7.

-

Foto č.3-Max Urban-Ing. Václav Havel-Mé vzpomínky, foto č.11-Pavel Jiras-Barrandov I-Gallery, foto č.14 - Pavel Jiras-Barrandov III-Beta

Pod ateliéry 3/436

Dle projektu architekta a stavitele Václava Urbana (1940),

Vila gynekologa Vepřovského

demolice (leden 2009)

Na pozemcích přiléhajících k ulici Pod ateliery si původně chtěl vystavět rezidenci Ing.Havel. Poslední návrh z vězení od Vladimíra Grégra z roku 1941 je právě rezidence pro Ing.Havla (viz.obr.1). Návrh nebyl realizován. MuDr. Vepřovský však již dříve Ing. Havla přemluvil, aby mu zde pozemek prodal a nechal si zde v roce 1940 postavit stylovou vilu od architekta a stavitele Václava Urbana. Ing. Havlovi zbyl dostatečně velký pozemek pro postavení vily v budoucnu. Vše, ale dopadlo tak, že Ing. Havel již neměl možnost vilu postavit. Záminkou nátlaku na Ing. Havla byl opravený činžovní dům rodiny Havlů na Rašínově nábřeží 78/2000 poškozený po náletu v roce 1945. Teprve v roce 1955 se Ing.Havel z dopisu Investiční banky dozvěděl, že národní správce neplatil z hypoték kontrahovaných na opravu domu anuity. Na jaře 1960 dostal Ing.Havel nabídku, že vzdá-li se veškerého zbylého majetku tj. všech nemovitostí včetně pozemků na Barrandově a všech pohledávek, nebude vymáhán předmětný nedoplatek anuit. V roce 1960 Ing.Havel učinil prohlášení kde mimo jiné žádal o ponechání již oploceného pozemku pro své dva syny Václava a Ivana, ale ani to mu nebylo povoleno a pozemky byly Ing.Havlovi v roce 1962 definitivně zabaveny.

Filmařská 18/417

Václav Stach (1939-1940)

Vila Marková Kottová

Filmařská 10/384

Václav Girsa (1936-1937)

Vila Kröhn

Filmařská 9/404

Vilém Lorenc, Jan Čermák (interiery), (1938-1939)

Vila ing.Evžena Kaliny, ředitele vývozu koncernu Škoda (Plzeň, Hradec Králové)

Foto č.1, foto č.2 - ing. Kalina

Filmařská 4/337

Vladimír Grégr (1934-1935)

Vila ředitele státního zdravotního ústavu Mudr.prof.Pelce.

Filmařská 3/336

Jaroslav Fröhlich (1934)

Filmařská 2/433

Josef Kačírek (1939-1940)

Vila ředitele pražské části automobilky Škoda, pana Havlíka

Lumiérů 40/532

Jindřich Goetz (1973) - vila Zdeňka Jirotky

Rekonstrukce a dostavba vily - Karel Doubner a Rudolf Netík (1990-1993)

Lumiérů 41/181

Max Urban (1931-1932)
Výstavní vila č.2 měla stejný stavební program jako výstavní vila č.1. Propagovat komfortní bydlení na Barrandově v období hospodářské krize. I tato vila je na exponovaném místě a měla také sloužit za vzor stavbám ostatním. Vila byla postavena ve funkcionalistickém stylu. Stavba je postavena v prudkém svahu. Vstup z ulice vede do haly a obytného prostoru, dále je zde kuchyně s jídelnou.Zimní zahrada byla zazděna a nahradilo jí okno. V horním patře jsou  tři ložnice, koupelna a balkon. Výstavní vilu postavila firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ. Jako stavebního materiálu bylo též v hojné míře použito Lindbetonu. Zájem o výstavbu byl značný, obě vily částečně zařízené se líbily, ale vážní zájemci žádali o pronájem. Politické události vrcholící v září 1938 Mnichovem měly značný vliv na hospodářský život. Zejména stavební ruch a obchod realitami se značně rozrůstaly. Tehdy došlo k prodeji i této výstavní vily č.2.

Foto č.5-NTM

Lumiérů 31/442

Lumiérů 28/440

Rudolf Weiser (1939-1940) - vila Proschek

Foto č.8 -kniha Splátka dluhu-Zdeněk Lukeš

Lumiérů 26/354

Vila Černý (1936)

Lumiérů 25/189

K.Rudl (1930-1931), vila Zima.

Přestavba Zdeněk Lakomý (1939-1940).

Dům byl znehodnocen nevhodnými změnami - změna barvy fasády, zasklení teras, úprava vstupu do vily a úprava plotu.

Lumiérů 3/390, 5/430

Domy na pravé straně ulice Lumiérů - Lumiérů 1/363, Lumiérů 3/390, Lumiérů 5/430, Lumiérů 7/431, Lumiérů 9/435,          Lumiérů 11/443.

Domy na levé straně ulice Lumiérů - dům s adresou Kříženeckého náměstí 3/406, Lumiérů 4/405 a Lumiérů 10/183.             Místo domů Lumiérů 6 a Lumiérů 8 jsou zatím proluky.

Skalní 19/173

Skalní 20/446

Antonín Gabriel (1940-1941) - vila Marek

Vila Marek byla  postavena v nelehké době na počátku druhé světové války. Stavba byla postavena zhruba za jeden rok což vypovídá o napjaté situaci kdy se stavebníci snažili uložit kapitál a odstěhovat se z centra Prahy do kraje Prahy nebo na venkov kde se život zdál být bezpečnější. Dům je příkladem rodinného domu anglického typu.

Skalní 21/162

Antonín Hloušek - (1930-1931) - vila V.Prokopa

Postavila firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ.

Foto č.4-P.Jiras-Barrandov I-Gallery, foto č.6-Kuba&Pilař architekti

Skalní 17/172

Rudolf Stockar (1931)

Václav Ittner - přístavba zimní zahrady (1940)

Vodnikova vila (velkoobchodník s květinami)

Skalní 10/327

Vladimír Grégr (1932-1933)

Vila JUDr. Vladimíra Čelakovského

Nad prudkým skalním svahem je umístěna vila, která byla inspirována organickou tvorbou Hanse Scharouna. Vila ve stylu emocionálního funkcionalismu má některé schodné prvky s letní vilou Schauerových v Jevanech (1933-1934) taktéž od Vladimíra Grégra. Architekt zde na Barrandově příkladně vyřešil výhled na vltavské údolí tak, že obytný prostor navrhl zaoblený a tím se vyhnul rozměrné sousední Vorlově vile. Vila je po rekonstrukci.

Skalní 8/176

Vorlova vila -výrobce klobouků

V součastnosti vila Diamo s.p.

Foto č.3-P.Jiras-Barrandov II-Gallery

Barrandovská 60/335

Hermann Abeles a Leo Mayer (1933-1934)

Vila Josefa Auerbacha - hlavní akcionář Elektafilmu a spoluvlastník Korunafilmu a Slaviafilmu.

-

Nejluxusnější rozměrná funkcionalistická vila byla postavena na nejvyšší bod barrandovské skály. K výhledu na Vltavu se obrací průčelím s bohatým prosklením, průběžnou terasou v patře, nesenou pěti sloupy a se schodištěm do zahrady, které je nejdříve rovné a dole točité. Na druhou stranu k silnici na severozápad jsou pásová okna a vstup s dlouhým přístřeškem. Na střeše kam se lze dostat po kovovém rampovém schodišti je terasa s betonovou pergolou. Na vile je použito velké množství skla, kovu, travertinu a v konstrukci betonu. Stavba je zachována v původním stavu včetně mnoha detailů. Jediné co je pozměněné je rampové schodiště, které se dříve skládalo ze dvou  proti sobě jdoucích schodišť a skel umístěných ve stejném místě. Vstup z ulice vede do obytného prostoru s halou, v horním patře jsou ložnice. Vila má například v obytném prostoru do stran zajížděcí okna podobně jako vila Tugendhat, kde však okna zajíždějí do podlahy. Stavebník i oba architekti byli židovského původu, ale jejich osudy byly značně rozdílné. Josef Auerbach po nacistické okupaci vilu prodal a emigroval do USA, kde se nakonec uplatnil v Hollywoodu, Hermann Abeles byl transportován v roce 1941 do Lodže, kde zahynul, Leo Mayer zemřel v roce 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi.

Barrandovská 54/437

Vila Ing. Josefa Jelínka, majitele stavební firmy. (1941)

Jeden z příkladů haciendy v barrandovském stylu. Tento styl byl inspirován vilami v Kalifornii. Vila je po rekonstrukci a je zachována v původním stavu. Jediné co se změnilo je oplocení, které původně bylo ve funkcionalistickém stylu tj. rám z drátěnou výplní. Podezdívka byla nižší než dnes, ale byla též z vápence i když jinak poskládaného. Navíc ve spodní části parcely byla postavena velká garáž. Na severozápadním průčelí k ulici je umístěno světlo na kovovém rámu s výplní v podobě jelínka upozorňující na jméno stavebníka.

Barrandovská 46/180

Vladimír Grégr (1931-1932)

V období hospodářské krize pokládal Ing. Havel za nutné provést vhodnou propagaci bydlení na Barrandově. A tak začátkem třicátých let byla uspořádána malá výstava komfortních obydlí. Navíc stavebník Ing.Havel chtěl mít místo kde se vila nacházela vhodně zastavěno a upraveno, aby tím byl dán příklad k stavbám dalším. Výstavní vila č.1 postavená ve funkcionalistickém stylu je na jihozápadní straně zaoblena a je tak přizpůsobena tvaru přilehlé silnice. V přízemí se nachází obytný pokoj, zimní zahrada a kuchyň s jídelnou v patře jsou ložnice a koupelna. Výstavní vilu postavila firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ. Jako stavebního materiálu bylo ve značné míře použito Lindbetonu. Výstavní vila byla nabízena za 560.000,-korun. Vila se však neprodala a byl zájem o její pronájem. Až politická situace vrcholící v září 1938 Mnichovem měla za následek, že poptávka po hotových domech byla větší než nabídka. Tehdy došlo k prodeji i výstavní vily č.1. Za okupace ve vile bydlela Adina Mandlová. Objekt nedávno prošel kvalitní rekonstrukcí.

Barrandovská 31/403

Jindřich Friedl (1937-1938) - vila Riegl

Barrandovská 29/385

František Albert Libra (1937)

Vila ředitele továrny na výrobu kyslíku a kyseliny uhličité - Arnošta Grossmanna

Barrandovská 27/397

Barrandovská 27/397

Jan Houštecký - (1937-1938), vila Kolowrat.

Jindřich Kolowrat-Krakovský založil na Klatovsku Západočeské dřevařské závody, které vyráběly vyhlášené Dřevostavby Kolowrat. Dům na Barrandově byl postaven jako pilotní dům, který byl pak nabízen průmyslníkům a obchodníkům. Čas však ukázal, že dřevostavby mají omezenou životnost a i přes snahu dům zachránit nakonec došlo v březnu a dubnu 2009 k demolici.

-

Barrandovská 27/1222 - nové číslo popisné

Ing.arch.Hakl, Ing.arch.MgA.Žďánský, studio 4DS - (2009-2013), nová vila Kolowrat.

Nová vila Kolowrat je příkladem současné luxusní funkcionalistické vily a lze ji porovnat z původní luxusní funkcionalistickou vilou od dvojice architektů - Hermanna Abelese a Leo Mayera v Barrandovské 60/335. Má některé schodné prvky například terasu v prvním podlaží zde na čtyřech sloupech se schodištěm do zahrady, velké prosklené plochy k jihu, kvalitní provedení, kvalitní materiály atd. Jinak však vila Kolowrat jde svou vlastní cestou. Terasy má v obou obytných patrech přes celou délku vily, výhled na údolí Vltavy je přes okna, které jsou taktéž v obou patrech přes celou délku vily, průčelí do Barrandovské je více členité a pásová okna se zde neuplatňují v takovém rozsahu jako u vily Barrandovská 60/335. Nová vila Kolowrat je druhou velmi kvalitní novostavbou dokončenou po vile ve Skalní 15/1194.

-

Foto č.7 - foto č.10 - Kolowrat

Barrandovská 25/307

Vladimír Grégr (1936)

Vila velvyslance Růžičky

Rozměrné protáhlé těleso stavby ve funkcionalistickém stylu rustikalizováno hrubou omítkou a dřevěnými obklady. V přízemí má vila rozměrný obývací pokoj, knihovnu a kuchyň s jídelnou. V horním podlaží jsou tři ložnice, šatna, koupelna a terasa.

Foto č.5 - Foto č.8 - Kolowrat

Barrandovská 24/186

Bruno Rücker (1932)

úpravy (1940-1941)

Foto č.1-P.Jiras-Barrandov II-Gallery-původní stav

Barrandovská 22/268

Jaroslav Fragner (úpravy Ladislav Syrový) (1937)

Vila hudebního nakladatele Františka Kovaříka

Výkresy - Kniha Náčrty a plány, Jaroslav Fragner

V roce 1927 byla uspořádána stavební výstava ve Stuttgartu na vrchu Weissenhof. Výstava byla očekávána s velkým zájmem. Ing. Havel navštívil výstavu s Ing.arch. Jaroslavem Fragnerem, aby si utvořil správnou představu o tom, kam směřuje vývoj architektury a bydlení. Pod vlivem toho co Ing. Havel ve Stuttgartu viděl, došel k závěru, že v rodinných vilových stavbách, vývoj u nás nepůjde k lehkým dřevěným stavbám po vzoru americkém, nýbrž ke stavbám konstruktivistickým a funkcionalistickým, tedy ke stavbám, kde se uplatňuje vyzdívaný železobeton a používají se rovné střechy. Ing. Havel požádal Ing. arch. J.Fragnera, aby spolu s Ing.arch.J.Krejcarem navrhli zastavění parcel v ulici Pod Habrovou. V letech 1928-1932 byla navržena moderní kolonie s funkcionalistickými stavbami. Celý tento plán však nebyl realizován, protože každý zájemce o parcelu měl jednak osobitá přání a jednak měl již svého architekta nebo stavitele. Z celého plánu "Kolonie Pod Habrovou" tak byla realizována jedna varianta typové vily v ulici Barrandovská. Projekt si nechal vypracovat v roce 1937 Ing. Němec, ale ještě před stavbou jej i s pozemkem prodal hudebnímu nakladateli Františkovi Kovaříkovi. V roce 1961 vilu koupila malířka Alena Ladová, dcera Josefa Lady. Vila prošla v nedávné době rekonstrukcí, při , které byl úspěšně vyřešen následující problém. Vila měla hluboce strukturovanou (rýhovanou) omítku.Obvodové zdivo však nevyhovovalo s ohledem na parametry tepelné izolace.Projektant proto navrhl dodatečné zateplení.Aby šlo realizovat rýhovanou omítku musela být na zakázku vyrobená speciální omítka která dovolovala svou tloušťkou původní rýhování. Rekonstrukce vily patří k těm povedeným, které byly na Barrandově realizovány. Co se nepovedlo je plot, který mohl být z vápence.

Barrandovská 21/447

Vladimír Grégr (1940) - vila manželů Wolfových.

Barrandovská 20/190

Vladimír Grégr (1932) - vila ředitelského rady Zemské banky Karla Štruppla

Obdelníková dvoupatrová protáhlá stavba krytá nízkou valbovou střechou postavená ve stylu tzv. novošpanělské architektury je zároveň nejvýznamějším příkladem haciendy v barrandovském stylu. Tento styl staveb však býval realizován až koncem třicátých a počátkem čtyřicátých let v době kdy se funkionalismus vyčerpal a architekti navrhovali stavby vracející se k přírodě a přírodním a přirozeným materiálům. Strupplova vila se však odlišuje tím, že byla v tomto stylu postavena již v roce 1932. Jak je uvedeno výše byl zde kladen důraz na přirozené materiály - drsná škrábaná omítka, prejzová krytina střechy, tmavé nebarvené dřevo a podezdívka z hrubě opracovaného kamene. Tyto materiály dávají domu rustikální výraz. Vila je umístěná v horní části rozlehlého pozemku situovaného na východ odkud jsou nerušené výhledy do dálky. Stejně jako ostatní předválečné vily je i Strupplova vila zarostlá bujnou vegetací takže není z protějšího břehu ani vidět. Takto si Ing. Havel představoval pohled na Barrandov - vily utopené v zeleni, která schová rozdíly ve výšce staveb. K příjemnému posezení láká terasa v horním patře krytá střechou nebo prostor spodního patra za dvěmi jednoduchými oblouky. Zajímavým detailem je zaoblené sklo u vstupu na terasu, které z horního podlaží prochází až do spodního podlaží kde pokračuje jako zaoblená stěna. Dalším z mnoha zajímavých detailů jsou originální stylové komíny. Vila zůstala v majetku rodiny stavebníka a je zachována v původním stavu.Vila by si zasloužila památkovou ochranu.

Foto č.5-Slavné vily-Foibos

Barrandovská 17/444

Vladimír Grégr (1939-1941) - vila filmového magnáta Miloše Havla (ateliéry A-B, produkční firma Lucernafilm)

zahradní domek-filmový architekt Vilém Rittershain

Původně měl o parcelu zájem automobilový závodník a bankéř Čeněk Junek.Ten však zahynul 15.7.1928 při Velké ceně Německa ve voze Bugatti. Do té doby bydlel s Eliškou Junkovou v paláci Lucerna. Aby podpořil svého bratra Ing.Václava Havla koupil pozemek za plnou cenu jeho bratr Miloš Havel. Ten nechal podle návrhu filmového architekta Viléma Rittershaina postavit na skále nad lomem dřevěný srub a upravena byla i zahrada. Miloš Havel příležitostně ve srubu i přespával. Až později za protektorátu když po dlouhých a složitých jednáních musel prodat akcie filmových ateliérů A-B Němcům a dostal vyplaceno od Němců a protektorátní vlády značnou sumu peněz investoval peníze do výstavby vily. Na barrandovské skále nechal vybudovat reprezentační luxusní vilu podle návrhu architekta Vladimíra Grégra. Ten byl však Němci za ilegální činnost 19.3.1940 zatčen a 22.2.1943 popraven a proto vilu dokončil Ing. Karel Škvor (Grégrův spolupracovník, později filmový architekt). Stylem se vila řadí mezi takzvané americké haciendy. Vila byla často používána pro velkolepé večírky, kterých se mimo jiné účastnily herci, herečky a režiséři z nedalekých studií A-B, ale i Němci. Po válce Miloš Havel svůj byt ve vile omezil na garsonieru v prvním patře a jinak celou vilu i se zahradou pronajal izraelskému vyslanci Ehud Avrielovi, s nímž se tam i spřátelil. Tento mu zanedlouho nabídl smlouvu na tři roky, aby zorganizoval v Izraeli vybudování filmových ateliérů. Žádost, aby mohl realizovat výše uvedené však byla bez udání důvodu zamítnuta. Zanedlouho poté v roce 1949 se Miloš Havel  pokusil přejít hranice, ale po neúspěšném přechodu hranic byl odsouzen k dvěma rokům vězení, pokutě a byl mu zabaven veškerý majetek. V roce 1952 se Miloši Havlovi podařilo opustit republiku a později usadit se v Mnichově. I přes peníze, které si pravděpodobně převedl z Československa a i přes vyhraný spor a vyplacené odstupné, které se týkalo německého státního filmového koncernu Ufi postupně díky svým "přátelům" v soukromí a v podnikání přijde o peníze. Miloš Havel v Mnichově nejprve natočí tři filmy, které však byly neúspěšné a poté podniká mimo jiné v pohostinství například v restauraci Goldene Stadt kde byla zpochybněna jeho pozice společníka a později v restauraci Zur Stadt Prag, která zkrachovala. Miloš Havel se dostal na úplné dno. Na svůj poslední obchod květinářský krám si půjčí v bance. Po pár měsících však Miloš Havel 23.2.1968 umírá. Co se týče jeho rezidence ta sloužila jako velvyslanectví Argentiny. Po roce 1989 byla vila (stejně jako Terasy Barrandov a další nemovitosti) navrácena bratrům Havlovým. Po majetkových převodech v rodině se vila dostala do majetku Václava Havla a ten ji v roce 1993 prodal významnému českému podnikateli, který objekt příkladně zrekonstruoval a vybudoval zde sídlo "Bussines Klub Villa Barrandov". Později se Václav Havel nechal slyšet, že se jedná o pěknou vilu a byla chyba, že si ji nenechali.

Barrandovská 16/177

Vladimír Grégr (1931-1932) - vila generála letectva Viléma Stanovského

První Grégrovy stavby spadají do údobí kdy byl zaměstnán u Ing. Havla, jsou to například bývalé garáže v první serpentině nebo interiéry v Terasách Barrandov. První vilou Vladimíra Grégra na Barrandově je právě vila Barrandovská 16/177, která je velmi podobná výstavní vile č.1 s tím, že zimní zahrada zde má krychlový tvar. Vila je v původním stavu včetně plotu a detailů.

Barrandovská 15/155

Vojtěch Krch (1929-1930), foto č.1
Přístavba, úpravy Alois Houba (1933-1934), foto č.2

Po nedávné rekonstrukci bylo na vilu přistavěno patro,

bylo upraveno uliční průčelí a dostavěna garáž.

Barrandovská 14/158

Antonín Hloušek, František Niklas (1929-1930)

Vila je po citlivé rekonstrukci. Změnou prošel pouze plot a ze zaoblené terasy již nevedou schody na zahradu.

Barrandovská 13/160

Alois Houba (1929-1930) - vila Filip

Dům byl před stavebními úpravami zachován v původním stavu. V současnosti je dům doplněn dvoupodlažní přístavbou bazénu a terasy v zahradním průčelí, přístavbou garáže a úpravami celého domu.

Barrandovská 11/161

Otakar Štěpánek (1929-1930) - vila K.Šulce

Barrandovská 1/165

Polohopisný plán Teras Barrandov

Plán podepsaný Ing.Václavem Havlem a geometrem Ing.Karlem Hartvichem, včetně razítek v horní části plánu.

Plán I. etapy

Pod Habrovou, Barrandovská, Skalní

Plán - Ing.Václav Havel - Mé vzpomínky

Plán 2

Plán 1

Plán 1 - Ing.Václav Havel - Mé vzpomínky